Tento příběh se údajně stal, je o vztahu, který se vytvořil mezi skupinou zedníků a malou holčičkou ze sousedství.
Mladá rodinka s pětiletým děvčátkem se nastěhovala do domu vedle parcely, kde se stavěl nový dům. Děvčátko se přirozeně začalo zajímat o vše, co se dělo v sousedství, a začalo si povídat se zedníky. Holčička se motala mezi nimi, oni měli zlaté srdce a prakticky si ji adoptovali jako talisman. Povídali si s ní, když měli svačinu nebo oběd, a občas ji nechali vykonávat drobné práce, aby jí poskytli pocit důležitosti. Dokonce dali dítěti i pracovní rukavice a přilbu, což děvčátko velice těšilo.
Koncem prvního týdne jí dali obálku s nějakými drobnými jako plat. Dítě vzalo výplatu pyšně domů a maminka navrhla, aby otevřeli na její jméno účet v bance. Paní v bance byla velmi nadšená, když jí děvčátko vykládalo o svojí práci na stavbě a že za to má dokonce i výplatu.
„Určitě jsi pracovala velmi těžce, když jsi tohle všechno vydělala,” poznamenala s úsměvem.
„Ano, dělala jsem s Jožinem, Mirkem a Dušanem, budujeme velikánský dům!”
„Bože můj,“ pokračovala paní, „a budeš na stavbě dělat i příští týden?“
Dítě se zamyslelo a potom vážně prohlásilo: „Myslím, že jo ... Jestli ti čuráci ze stavebnin dovezou ty zkurvený cihly...“
Vzít si za manžela gynekologa, je velké riziko.
Najdete-li ho doma se svlečenou ženou, nevíte, je-li to nevěra nebo melouch.
Peníze kazí lidi. Dá se tedy říct, že většina našeho národa je nezkažená.