Starcrafta 2 mám dohraného. A netušil jsem že bys se mnou ještě hrál, myslel jsem že už jsi ostřílený hráč a já jakožto začátečník bych tě jen zdržoval... Jestli si někdo chcete zahrát tak se můžeme domluvit a zahraju si rád...
Duke Nukem Forever je legenda. Sice trochu nechtěná ale počítejte se mnou - byl Duke 1, Duke 2 (plošinovky), Duke 3D, Duke Manhattan Project a když se nic nepotento tak bude Nuke Forever. To máme za cca dvacet let pět her. Her s Mariem, Zeldou a Metroidem vyšlo stovky ! A věřte že hrát tu samou hru po stopadesáté je nuda, proto se tak durdím když vyjde další vojenský "pseudosimulátor" protože vojenských pseudostimulátorů (Čti Modern Warfare na 101 způsob) vyšlo v poslední době šíleně moc až je to nuda...
Need for Speed jsou autíčka. To je ten rozdíl. Jak se vyvíjel postupem času automobilový průmysl tak se obměňovaly i jednotlivé vozy. V Need for Speed Shift jezdí úplně jiná auta než dejme tomu v mém prvním Need for Speed 2... (Kde jezdily krásně švihlé prototypy a koncepty...) Ano, jsou to pořád auta-ale pokaždé jiná ! To je stejné jako byste nadávali na dejme tomu Microsoft Flight simulator že tam jsou letadla... Need for Speed, Flight Sim, nebo dejme tomu Tomb Raider se časem inovují. Ale jedno mají tyto značky společné (krom FS, i když ten je i na Apple MAC tuším) - jsou sice trvalkami na trhu ale multiplatformními. Nejsou napevno spojeny s žádnou značkou. Nedá se říct že Lara je jen na PC atd... Mario ovšem je synonymem pro Nintendo, a i když se mění prostředí a samozřejmě s technickým pokrokem i grafika tak je to pořád ten samý Mário, který hopsá, občas si na pomoc přivolá Luigiho, občas se promění ve Waria, mlátí želvy a sbírá tlemící se mochomůrky... Je to hra kterou jste mohli hrát jako děti a asi jste ji i hráli, ale když ji hraje kdokoliv starší dvaceti let tak je to už trochu divné a pokud pětadvaceti tak už je to téměř diagnoza. Na šmouly se v tomhle věku taky nebudete koukat, ani na kačery i když jste je jako malí milovali, kdyby dávali teď ninja želvy už si to nepustím i když sem chtěl být v jedenácti dvanácti Leonardo a cpal jsem se pizzou... Chápete ? Hrát Maria je v určitém věku už krajně nedůstojné. iPhone/iPad, iPod poskytují takříkajíc diskrétní krytí... Můžete si klidně hrát a nikdo si ničeho nevšimne... pokud máte vyplý zvuk. Nepůsobí to divně, prostě něco děláte na telefonu, přehrávači tabletu.
Dám vám příklad. Představte si dejme tomu otce od rodiny, který si chce "inkognito" zahrát. S Nintendem dé es bude působit blbě, s pé es péčkem poněkud nepatřičně, ale s iPhonem (nebo jiným tzv. chytrým telefonem ?) Určitě se nechá i vyhecovat, stejně jako můj kamarád který nejdřív nad iPhonem ohrnoval frňák, pak zjistil že tam jsou autíčka a rázem jsem mu musel iPhone půjčit a nedal pokoj dokud nedojel trať, za chvíli si ho půjčil jeho kolega a tak vzápětí všichni hráli jako diví na iPhonu. Ženy a dívky jsou zase celé pryč ze žvatlajícího kocoura, se kterým se dá užít spousta legrace zvláště když ajfouna někam schováte někdo začne mluvit a kocour to začne opakovat... Následuje výbuch smíchu a uvolnění...a naprosto vykulená oběť která nechápe voc go... pak stačí kliknout - a - i make bussines call... (a přitom brouzdá bůhvíkde)...
Něco jiného je v Japonsku, které je však tak velmi vzdáleno naši kultuře a vkusu že tomu víc ani být nemůže. Japonci strašně rádi hrají úchylné hry třeba "strč prst skrz řiť" a hrozně se při tom hihňají i když je to eklhaft. Jen Japonec vymyslí a pak prodává simulátor znásilňování žen. A jen Nintendo dokázalo vymyslet tak otravnou záležitost jako jsou Pokemóni. Na přelomu tisíciletí tahle banda hnusných upištěných manga fujtajxlů okupovala obchody, televize i ledničky v celé ČR. Ať se člověk kouknul kam se kouknul všude byl pokémon a jejich manga doprovod. Člověk od nich neměl pokoj, byli prostě všude a na všem. A kdo za to může ? Nintendo. Nintendo vypustilo do světa tuhle šílenou pohromu, ze které si dělali srandu i v Simpsonech (ano, slavný stroboskopický efekt kdy děti dostávaly epileptický záchvat.) Nedávno (minulý týden) potrhal pes holčičku protože hrála Nintendodogs a pes spatřoval ve štěkající škatuli nevítanou konkurenci. Za to že byla holčička pokousána může hra od nintenda, za epilepsii u dětí může hra od Ninteda.
Nebo si vezměte jak Nintendo lže. Svého času byl šíleně populární (nejen v Japonsku kde si to každý Japonec, Japonka i Japonče (včetně batolat a důchodců) koupilo aspoň 5x a ještě na to stáli frontu, mozkový trénink dr. Kavašimy. Pak jedna americká univerzita provedla výzkum (Berkley ?) a zjistili že tahle hra o které se tvrdilo že zlepšuje mozek - prostě nefunguje. Ať jste hráli dr. Kavašimu nebo Doom 3 mělo to stejný efekt. Jen Doom 3 se vám nesnažil namluvit že když ho budete hrát tak potom budete inteligentnější... Nintendo tedy prodávalo velké kulové zlatou stuhou převázané - NIC - a snažilo se (vždyť je to tak inovativní firma !) vám vsugerovat že vám to pomůže. Přitom to nefungovalo, stejně jako japonský hubnoucí náramek. Takže při obřích prodejích (Doktor Kavašima válcoval svého času žebříčky prodeje) se prodalo miliony něčeho co nebylo ničím než nafouknutou bublinou. Ovšem s razítkem kvality Made in Nintendo (která má asi stejnou hodnotu jako Schváleno Šášou Krustym,který se jak známo rád podepíše pod kdejaký šmejd.)
Nelze ani nevzpomenout úžasnou virtuální helmu Virtual Boy ze které lidi nakonec zvraceli a padali do mdlob... Teď slibují hory doly černej les s 3D efektem aniž by si někdo uvědomil že jestli je něco více než hovadina tak to je 3D na malininkaté obrazovčičce. Stačí se podívat na na ukázku ze Snake Eatera - celé kouzlo spočívá v tom že uhádnete kde bude ta 3D sranda (Had na kmeně stromu, vosy v povětří, Hindy "A" pod mostem... Relativně nedávno jsem se byl podívat na 3D televize. Pustili mi nejdřív nějakou kreslenou pohádku kde pobíhali podivně placatí pumpdrlíci a vypadalo to divně. Pak mi začaly do obličeje létat barevné konfety a nakonec mne po cca pěti minutách chytla migréna. Skvělé ! Stalo se přesně to co se dělo lidem deset let zpátky s Virtua Boyem ! I když se díváte na Avatara a třebas byste neviděli nikdy 3D verzi jako já, tak poznáte jasně kde má 3D efekt smysl a kde ne... 3D má vpravdě smysl maximálně ve hrách jako je Arma nebo už zmíněný Flight Simulátor, kdy umožní realistický pohled na scénu. Nemá a v blízké budocnosti nebude mít smysl na pidiobrazovkách a hříčkách... I když chápu že každý Japonec, Japonka a Japonče touží vidět Maria ve 3D a z trojrozměrného Pikaču budou plakat štěstím...
Jeden z manažerů velké japonské herní firmy (zapoměl jsem které) nedávno prohlásil že japonský herní průmysl je ve velkých problémech, protože chce expandovat na euro-americké trhy a tamní hráči japonské hry nechápou. Stačí si přečíst herní dojmy z návštěvy Japonska, vychází to čas od času snad na všech herních webech - v Japonsku prodávají pár her které známe i tady a zbytek tvoří hry které nejen že našinec (čti Evropan či Američan) nezná ale ani není schopen pochopit. Jen v Japonsku se můžete oženit !!!s někým kdo neexistuje, jako jistý nešťastník který se oženil s virtuální dívkou z virtuální hry -a není to fór. Jiný obyvatel Japonska si vzal za ženu kozu (ne tu s kozama ale zvíře-kozu domácí) a jiný umřel u hraní MMORPG hlady, v Číně kdosi skočil z okna protože si myslel že umí létat jako gryfon, jinde manželka podřízla manžela protože ji prodal ve dražbě neexistující meč a jedněm rodičům dokonce museli odebrat dítě protože hráli na konzolích a neměli na něj čas... Jen v Japonsku a Jižní Koreji je možné vyhlásit den pracovního volna kvůli očekávané videohře atd... Když se podíváte na všechny tyto argumenty musíte se zeptat - proč bych měl hrát na Nintendu když nejsem Japonec a utíkat do nejlbližšího obchodu pro mobil s Androidem nebo iPhone. Jak praví reklama na jeden obchodní řetězec - Tady je svět ještě v pořádku...
(Autor prohlašuje na svoji čest že nehodlá pojmout za manželku virtuální děvu, oženit se s kozou ani věřit že "gumová anča", byť s mikročipy v *****, pipince a hlavince je živá a představit jí matce jako svoji nastávající, potažmo s ní jít do jisté restaurace na oběd ! VAROVÁNÍ: Půjčování mluvícího kocoura nezodpovědným kamarádům může způsobit společneské faux pas i když věta pronesena žvaltavým hláskem: "PC je kok*t" vyvolá dozajisté salvu smíchu ! (Testováno na lidech !))