Doupě.cz

Toto je taka mala hra,uvidim ako sa chytne..
Pravidla:
Kazdy den da nekdo otazku. Lubovolnu. Do 24h na nu ludia budu odpovedat a potom si pytajuci sa vyberie,ktora bola najlepsia a dalsiu otazku polozi jej autor..

simple

davam prvy:

Co je to v nas ludoch,ze ked ideme okolo akejkolvek nehody alebo ludskeho nestastia,tak sa na to s uzasom pozerame a nedokazeme odtrhnut oci?

protoze lidsky mozek rozlisuje beznou a nevsedni vec . a veci ktere nevidime casto sou pro nas velmi atraktivni.

to že to nevidíme každý den

Protože někdo, kdo jde s námi, řekne: "Hele vole, čum!!!" A protože člověk jde cestou nejmenšího odporu, poslechne a čumí, dokud se mu nedostane nějakého jiného počitku, který ho donutí zachovat se jinak a čumět přestat. Což většinou způsobí někdo, kdo řekne: "Nečumte na to jako volové, to jste ještě neviděli rozjetýho motorkáře? Tady není nic k vidění!" Jsme stádo

No jo ale pak jsou lidi kteří jsou sobecký a nepodívaj se a nic nedělaj

Alcil:ty si stado, ty dobytok jeden, co ma urazas?! ...no a cumime nato (resp. ja cumim), pretoze moj zrak zaujme vsetko, co sa vymika z bezne zabehnuteho vsedeno kolobehu dna. dalej preto, pretoze som zvedavy, ci medzi tymi mrtvolami nie je nejaky moj znamy, to za ten jeden pohlad celkom stoji... no a niektori ludia sa vyzivaju v ludskom nestasti. clovek je navyse spolocensky a socialny tvor, a je jeho potrebou pribehnut na pomoc inemu svojemu v nestasti, ked nic ine tak len ocumovat a cakat, ako sa situacia vyvinie... ci aj jemu hrozi nieco, alebo nie ... zakodovane v ludoch, genetika, podvedomie, co ja viem co. popravde, ani ma to moc nezaujima

Protože jsme sobecký, do sebe zahleděný, líný a pohodlný dobytek.
Sobecký: "proč bych se staral? Mě se to netýká"
Do sebe zahleděný: Říkáme si "ještě že se to nestalo mě"- nulová empatie.
Líný: "proč bych pomáhal? Kouká z toho práce"
Pohodlný: "Radši se do toho nebudu plést, z toho koukají ještě oplétačky, a já se nechci starat"

Proto jsme radši diváky (samozřejmě že se občas najdou altruističtí jedinci, ale sami řekněte, kolik jich asi tak je?".

Lidská zvědavost; schopnost vnímat věci, které se vymykají běžnému pořádku; jistá "krvežíznivost" lidí - čím víc mozku na silnici, tím víc zvědavců; pokud je člověk dost velký altruista na to, aby pomohl, tak snaha pomoci.

A hlavně, jak podotkl Alcil - lidi se chovají stádovitě. Pokud někde člověk uvidí hlouček, tak si automaticky řekne, že by se tam mohl jít podívat taky.

Protože je zábava pobavit se lidským neštěstím.

Zajímavý je, že pokud někde vidím hlouček, tak mě to nějak neláká. Že by nějaká duševní porucha?

nekradte mi moje myslenky !!!!!!§

Protože člověk je v duchu stále lovec a zvíře a stále naplňuje svoji kolektivní podstatu. A taky v tom trochu hraje roli potlačený instinkt pomoct.
1) když vidíme skupinku lidí, ptá se naše podvědomí: "Co tam je, že to zaujalo více jedinců mého druhu?"
2) "Co když je tam krev?"
3) "Tenhle krvácí. Pomůžu mu? Nepomůžu? Když já nevím, jak..."

Ze své vlastní zkušenosti vím, že pohled na mrtvolu po dopravní nehodě, není fajn, ale oči jsou hypnotizovány, i když už nejde pomoct. Jako by soucítili s tím mrtvým.

Takže moje odpověď na závěr?
"Od všeho trochu. Naštěstí jsme každej jinej, takže se důvody, proč se tomu tak děje, u ostatních můžou - a vyloženě i musí - lišit."
Tak.

Thowt1 píše:Alcil:ty si stado, ty dobytok jeden, co ma urazas?!

To si děláš legraci? Jestli ne, tak zdechni, jo

no,najviac sa mi pacila Darwelova odpoved a kedze uz asi nikto neda lepsiu,mozes davat dalsi