Po delší odmlce jsem se zasejc vrátil k rozehranému
Super Paper Mario (Wii), schvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu dostal ...
... jak již bylo časem prověřeno, tomuto kníratému bourákovi sluší nejen různé herní žánry, ale i různá grafická zpravování.
Přes jistou zábavu, šla hra trochu dolů, na rozdíl od téměř bezchybného předešlého dílu
Paper Mario: The Thousand-Year Door (GC), stala se více akční s méně RPG prvky, což za mě bylo trochu na škodu. Koncept zůstal velmi podobný, tedy centrální svět, ze kterého se vydávám na svá neobvyklá dobrodružství a pak se vracím z nově nabytými schopnostmi.
Co se mi ale líbí, stejně tak jako třeba u
The Legend of Zelda: The Wind Waker, nabídli mi hrát ještě jednou s dalšími možnostmi a otevřeným celým světem. V zásadě si můžu vysbírat vše, co zůstalo skryto.
Spíše než cenné předměty si znovu hraním připomenu nespočet úžasných zážitků a lokací v téhle celkově parádní neobvyklé hře, která by neměla minout žádného Nintendo fanouška a možná nikoho
![:-] :-]](./images/smilies/07.gif)
Přežil jsem karmickou bouři. Nevim kde jsem.