Znáte ten pocit, kdy dohrajete hru a cítíte prázdno, smutek, nadšení a musíte nad ní stále přemýšlet. Pokud ne, pak jste asi nikdy nehráli jRPG

. Toto se povedlo zatím jen několika hrám FF VII, Xenogears a MGS to jsou hry, kvůli kterým má smysl hrát. A včera k nim přibyla další, její jméno je Xenosaga III.
Popravdě je to asi první 100% jRPG co jsem na PS 2 hrál. Takže si to shrňme, začneme grafikou, která po dvojce doznala opět výrazného zanimeování

jinak je grafika prostředí na úrovni FFX, takže spoustu detailů a vše vypadá realisticky. Taky pocit, že se pohybujete spíš v rubikově kostce, než ve starobylém chrámu či střežené základně, neni tak intenzivní jako v 2 epizodě. Nevěřil jsem že mě kolový jRPG soubojový systém, ještě někdy bude bavit, ale v Xenosaze jsou souboje tak rychlé a efektní, že jsem se při nich ani neměl čas nudit.

.
Mno a to nejdůležitější příběh, který dává zapomenout na "zjednodušenou" dvojku, Japonci toho na nás valí opravdu hodně, zatim nejtextovější hra co jsem na ps2 hrál. Ono je to vcelku pochopitelné vysvětlit všechny otázky a vypořádání se s traumaty minulosti jednotlivých postav chce svůj čas, a tady je ten čas proinvestován skutečně smysluplně. Po závěrečné animaci jsem si jenom řikal, aha tak takhle nějak by to s tim světem mohlo vážně být

.
Dvě pihy na kráse se ale přece najdou, ta první je zruinování dvou emotivních scén díky cenzůře a druhou je mizerná kvalita dabingu a tím myslím technickou kvalitu, což je ve hře kde se toho namluví opravdu hodně trestuhodné, když vám totiž hlas nějaké postavy s výšším hlasem trhá uši a vy tak musíte nedobrovolně snižovat volume...no darmo mluvit

dvojnásob to naštve když hudba je další úžasná věc na téhle hře, kompletně jí dělala Yuky Kajiura což je po Yoko Kanno asi druhá nejznámější japonská skladatelka soundtracků a je podle mě ze všech tří soundracků ten nejzajímavější.
Hodnocení 10/10 jedna z mála her, která si ho poprávu zaslouží.
I thought what I'd do was, I'd pretend I was one of those deaf-mutes.