Raedrick mi lezl pěkně na nervy, protože jsem u něj byl s postavami na 3.-4. úrovni a bylo "za normálních okolností" nemožné jej v tu dobu porazit. Jenže to se holt těžko předem odhadne - já jedu každičký quest a prakticky lokaci po lokaci a ten Raedrickův je zadán hodně brzy + jeho pevnost je kousek od první vesnice.
Nakonec jsem jej porazil srabáckou metodou obětování zlodějky (v té době jsem měl myslím družinu paladin+válečník+zloděj+mág+kněz) - družinu jsem nechal u schodiště a se zlodějkou zaútočil hned na prvního bodyguarda v dostřelu (bez iniciace rozhovoru s Raedrickem).
Většina z ochránců se na ni okamžitě vrhla a po pár vteřinách byla K.O. (to bylo ale součástí plánu

Bojoval jsem tak jen zhruba s polovinou nepřátel v trůnním sále..porazil jsem je, přešel k trůnu a tam dorazil Raedricka s jeho zbývajícími 2 bodyguardy.
Je to sice srabácké, ale výčitky jsem teda neměl


Jo ta asociace s Avatarem mě taky napadla


Tak ono i v D&D se dalo začínatt boje s mágem v první línii a to hlavně proto, že ochrany (a vlastně všechna kouzla) šly kouzlit i mimo boj, což tady až na pár výjimek nejde. Většina kouzel se zpřístupní až začátkem souboje a to už je každá vteřina drahá.
Ale souhlasím - je třeba hrát s mágem jinak, než jak jsem byl zvyklý.
Nicméně musím říct, že poté, co jsem Alotha přeorientoval z útočných kouzel na podporující/oslabující (+ 1 útočné kouzlo na každý level), tak začal být více užitečný.
Mezerník je pro mě naprosto nezbytný - aspoň teda na obtížnosti Hard. I když se mi zdá, že se ta obtížnost s přibývajícími úrovněmi mých postav snižuje a spoustu menších až středně velkých bojů už řeším bez škrábnutí.
S tou AI máš naprostou pravdu. Postavy se musí vodit za ručičku. Mimo boje funguje pathfinding v pohodě, ale v boji jsou naprosto neschopní a nenapadne je překážku (obvykle spolubojovník/protivník) obejít - prostě se o ni zaseknou a čekají.
Taky musím v boji každou chvíli pauzovat ne jen kvůli toho, abych taktizoval, ale taky proto, abych si hlídal, že postavy na někoho vůbec útočí, protože se často stane, že když zemře jejich poslední cíl, tak pak už jen stojí a nic nedělají.
Není to zase takový problém, ale musí se holt počítat s tím, že jsou to jen loutky bez špetky vlastního rozumu nebo pudu sebezáchovy

Ohledně plížení taky souhlasím - bylo by praktičtější, kdyby šlo plížení/hledání zapínat pro postavy jednotlivě. Třeba tím stylem, že by do plížení přešly vždy pouze aktuálně označené postavy (takže klidně i celá družina, když je označená). Je divné, že se rozhodli pro styl "všichni a nebo nikdo".
Se zbytkem nelze jinak než souhlasit, vybalancovaný ten systém opravdu není a z celkem pochopitelných důvodů.
Na Torment jsem taktéž hodně zvědavý, i když se předem trochu děsím toho množství textu, co mě čeká - když má být ještě obsáhlejší než PoE.
-- 31. 3. 2015 08:18 --
Jo a ještě bych mohl přiblížit jakým stylem hraju:
přední linie:
Paladin (obouruční meč/v záloze luk)
Válečník (meč a štít/pistole)
často se k nim přidává Chanter (taktéž obouruční meč, ale ten s piercing zraněním/puška/nějaký palcát), který ale v menších bojích stojí zhruba uprostřed bojiště s dlouho nabíjecí, ale silnou puškou a podporuje ostatní svým chantováním a později nejčastěji vyvoláním wyvern
střed:
Kněz , zaměřený především na ochranu, léčení a podporu družiny - samozřejmě ale umí i pořádně uškodit protivníkům. Řekl bych, že možná nejdůležitější postava v mé družině..ale má sakra otravnou osobnost

zadní linie:
Mág - především škodí nepřátelům, zpomaluje, omračuje (hůlka/pistole)
Zloděj - moje asi nejpoužívanější členka družiny. Je vždy vyslána napřed a zkoumá protivníky, čas od času i nějaké odláká. 99% bojů začíná její střelou z úkrytu. Je to můj prakticky největší damage dealer (super silný magický luk/dýka + stilletto)
Všechny zbraně samozřejmě adekvátně očarovány
