od Chumbaba 7. 7. 2011 23:33
TDJOHN: No, například, když ses chtěl schovat někde za bednou, tak jsi k ní musel přijít (optimálně přikrčený, např. stisknutím shiftu atd.) a zastavit se za ní. Pak jsi vykukoval a sledoval jak chodí stráže (když jsi koukal blbě, viděly tě). A pak, když jsi chtěl například přeběhnout nebo přeskočit za jinou bednu, jsi vstal, rozběhl se (zase s nějakou klávesou), nebo se jim plížil za zády, případně jsi musel skočit (další klávesou). Mohl jsi jít, kam jsi chtěl, skočit, kam jsi chtěl, plížit se, kam jsi chtěl. Svět byl volně 3D. když jsi chtěl otevřít dveře, prostě jsi přišel někam ke dveřím a zmáčkl tlačítko na otevírání atd.
Dneska jdeš a čekáš, až se ti na obrazovce objeví ikona "teď můžeš otevřít dveře". Postava se za bednu schová automaticky a do dalšího krytu nemusíš dojít, ale stačí, když zmáčkneš knoflík ("přeskočit za další bednu"). Ale běda, jak se nepostavíš u dveří na milimetr přesně, neotevřeš je - když ti nenaskočí ikonka, máš prostě smůlu.
Celé je to součást širšího trendu ubírat ve hrách svobodu a interaktivitu a nahrazovat jí přesně jen akcemi, které si autoři připravili a které se spouštějí stiskem knoflíku. Pro to, aby hráč přímo v enginu něco vymýšlel nebo improvizoval, je stále miň místa. Neříkám, že to bude případ Deuse 3, nehrál jsem ho, tak to nemůžu posoudit. Ale takhle asi vypadá jeden z rozdílů mezi hrami dříve a teď. Má to i další aspekty - předměty existující pouze v menu a ne ve hře, vybírání možností v dialogu, aniž bys přesně věděl, co vybíráš atd.