Takže jsem dnes završil zatím pěti dílnou sérii a mohu říct, že ačkoliv jsem byl poměrně skeptický, tak jsem při závěrečných titulcích neměl pocit promarněného času jako u většiny her. Americký tým rozhodně zasluhuje pochvalu za zachování atmosféry mlžného města, opravdu jsem se cítil jako doma

. Také jsem byl rád, že se nenechalo zlákat konzumem a neuchýlilo se k zásadním změnám hratelnosti, Silent Hill nikdy nebyl o hratelnosti, ale o snaze vtáhnou hráče do svého světa a pokud hráč na jeho hru přistoupí (nebo spíše odváží se přistoupit

) a jen znuděně bez zájmu neprobíhá jednotlivé lokace, ve kterých bývají nepřátelé poměrně zřídka (takže souboje nepřestávají bavit a jsou rozhodně nejadrenalinovější v celé sérii), ale vychutnává jednotlivé lokace (které jsou sice v zásadě klasikou ovšem designéři nás tentokrát ušetří několikanásobným procházením stejné lokace v několika různých dimenzích) a postupně přichází na to, proč propuštěného vojáka ze služby kvůli zranění nikdo doma nevítá a proč v celém domě není jediná jeho fotka, je odměněn nezapomenutelným zážitkem. Je pravda, že hra má své chyby, především technického rázu, motion capturing je dosti prkenný a design některých (především ženských postav) si hrůzostrašností ničím nezadá s těmi nejhoršími monstry. Také to není až takové psycho jako SH 2 (SPOILER: scény s Piramid Head jsou tu opravdu jen slabým odvárkem). Ale závěr a povedený příběh ho v mých očích řadí nad SH 1, 3 i 4.
8/10
I thought what I'd do was, I'd pretend I was one of those deaf-mutes.