Všude je to stejný, protože průměrný člověk s průměrným platem žije průměrně vzhledem k poměrům té které země. Problém je v tom, že lidi by rádi žili nadprůměrně za průměrné úsilí a tak mají pořád potřebu srovnávat průměr jinde s průměrem u nás. Když dostaneš TAM průměrný plat, budeš se TAM mít průměrně - ano, u nás by ses s takovým plate měl možná hodně nadprůměrně, ale k čemu ti to je, když jsi TAM a ne tady?
Tam zase budeš mít pocit, že by ses mohl mít líp, když navíc tam dostaneš na začátku spíš podprůměrný plat, pokud nejsi specialista, kterých tam mají nedostatek.
Pořád jsme země s jedněmi z nejplošších nůžek mezi chudými a bohatými na světě, takže zase tak špatný ten průměrný plat není. V Praze je potřeba, aby ses měl slušně, pochopitelně brát průměr nebo nadprůměr pro Prahu, ne celorepublikový
Pokud u nás bereš nadprůměrný příjem, pak se máš nadprůměrně. Pokud ti připadá, že se nemáš tak dobře, jak bys měl, je to jen tvůj pocit vycházející z toho, že se srovnáváš se špatnými lidmi (jak je možný, že se nemám líp než soused, který vydělává o 10 tisíc víc než jáááá???). A nebo špatně hospodaříš
Jak se máš vůbec nesouvisí s tím, kolik bereš. Jak se máš souvisí s tím, co chceš a co jsi ochotný pro to udělat. Pokud ti stačí málo, budeš spokojený i s málem. Pokud chceš hodně, holt budeš muset taky hodně udělat. A to kdekoliv na světě