Return to Castle Wolfenstein
Pokud vám jméno této hry od id Software nic neříká vězte, že její předchůdce byl jedním ze zakladatelu 3D FPS. Po jeho vydání v roce 1992 se ale tvůrci začali věnovat později velkému hitu Doom a Wolfenstein byl bohužel uložen na dobu neurčitou k ledu. O celých deset let později přichází znovu, aby rozvíjel poselství svého předchůdce.
Return to Castle Wolfenstein (dále jen RtCW) je tak trochu zvláštní válečnou akcí a od konkurence se malinko liší, takže není pouze další z velkého spektra dnes již ohraných FPS z druhé světové. Nesleduje však žádnou historickou bitvu z již zmíněné války. Zápletka a příběh jsou zcela smyšlené, na což ostatně následným čtením přijdete sami.
Nikdo se vás na nic neptá a hned po uvodní rozhovorové animaci s šéfem (v které se mimo jiné dozvídáte váš primární ukol, a to zabránit "moc milé slečně" Blawatské v jejích pokusech o oživení supervojáku a případně zlikvidovat i ji) se vrháte střemhlav do boje. Ten bude velmi tvrdý a obstojí jen opravdoví hrdinové, jelikož se bude bojovat tzv. Rambo stylem, tedy muž proti .......mnohonásobné přesile. Naštěstí vám je předložen jeden ze tří stupnu obtížnosti, což rozhodně přijde vhod.
Začátek se odehrává na zámku a už po pár set metrech zjistíte, o co ve hře půjde. Spatříte totiž vědce, jenž ještě než jste dorazili provedl něco moc děsivého nejspíš bezbrannému muži. To "NĚCO" by se nikomu z nás rozhodně nelíbilo. Pokusy na lidech jsou ostatně v RtCW na denním pořádku, a tak vás při putování asi dvaceti pěti levely nesmí překvapit zohavená torza vojáku s vyhřezlými vnitřnostmi povalující se na zemi v tratolišti krve. A co je ještě horší, proti nestvůrám, které jim to způsobili se bude bojovat. Nebojte se však, vaši častější nepřátelé budou přeci jen vojáci. Rozhodně mě ale různí kostlivci, roboti a další mile překvapili. Nesmím opomenout ani chytré, kooperující ženy v přiléhavých sexy oblečcích, které vám postup rozhodně neusnadní, spíše naopak. Oddálit smrt pomohou některé, ne vždy vídané prototypy zbraní, kterých je celkem něco kolem patnáctky a za zmínku stojí například dynamit, rotační kulomet Venom, plamenomet,Tesla. A tím výčet zdaleka nekončí. Spíše jsem jej tím lehce nakousl.
Aby hra využila všechen svůj potenciál, jenž jí příběh plný paranormálních jevu nabízí, je vcelku logické zakomponování hned tří bossu. První by vám neměl činit větší potíže, přesto doporučuji alespon minimální taktizování. U druhého souboje bude zapotřebí zlikvidovat vícero supervojáku a plně se projeví vaše šikovnost a schopnost uvažovat. A jako s posledním se po strastiplné cestě setkáte se samotným..... Ale to už nechám na vás. Rozhodně se máte na co těšit, v dobrém slova smyslu.
Od RtCW nečekejte příběh plný zvratu, které by vám zamotaly hlavu a po dohrání zanechaly mnoho nezodpovězených otázek. Nic takového se dít nebude, ale zda je to dobře či špatně budete muset posoudit sami. O slovo se hlásí kritika, tudíž jí přenechejme slovo. Pozlobila mě herní doba zastavivší se na osmi hodinách, což je na dnešní dobu sice obviklé, ale přeci jen si mohli dát autoři trochu více práce, případně času na vývoj a už by se mohla v tomto ohledu blýskat ve velmi uspokojujících hodnotách. Takto je pouze lehce v nadprůměru. Na verdikt si budete muset ještě počkat, tudíž není zdaleka nic ztraceno. U kritiky si ještě pobudeme. I když je hra staršího data, musím zmínit, ač strašně nerad, že je lineární až hrůza. Nikdy nemáte možnost odbočit a bit pouhá myšlenka udělat cokoli, s čím autoři nepočítali nepřipadá v uvahu. Aspon že nuda je obejita chytře. Už už si říkáte, že byste s tím prodnešek sekli, (téměř) vždy se objeví něco, co vás požene dál. At už se jedná o již zmíněné zbraně, které si budete jistě chtít následně po získání vyzkoušet v praxi, či nové a vskutku zajímavé druhy nepřátel s nimiž není radno si zahrávat. Ve vteřině vás mohou ti nejsilnější, ale ne jenom ti, poslat k ikonce load. Tu budete ostatně po nástupu těchto stvoření na scénu používat často, takže radím ukládat a ukládat.
Problémy opustíme a hurá zpět ke kladům. V téměř každém levelu je ukryt poklad. "Co to znamená ?" ptáte se možná. Vcelku jednoduše: stlačením, prostřelením, probouráním určitých předmětů či objektů se můžete dostat do tajných místností, jež obsahují opravdu zajímavé věci. Někdy se jedná "pouze" o náboje. Mnohem zajímavější jsou ale lékárničky, víno, které má tu výhodu, že se dá přenášet s sebou a slouží taktéž jako medicína, nebo zlaté cihličky a mnohé další záhadné věcičky, za jejichž nalezení by se nemusel stydět ani Indiana Jones. Hledání těchto míst není povinností a celý RtCW je možno projít bez nalezení jediného. Ale pátráním po nich se alespon zvýší krátká herní doba. Gratuluji, tento tah se povedl.
Samozřejmě jsem všechny klady ani zápory nevyčerpal, přesto se blížím ke konci. I když jsem RtCW častokrát kritizoval, světe div se, je velmi zábavný a návykový. Linearita a krátká herní doba jí si ublížila, přesto se k ní po dohrání nejspíš nejednou vrátíte. Hráči lačnící po všech válečných akcích jako upír po krvi, ale tentokrát i všichni ostatní, necht si připraví "nádobíčko",jde se bojovat.
GRAFIKA:68/100 Stáří se již nezapře, přesto se na dí dá dívat.
HRATELNOST:65/100 Linearita z ní čiší na každém kroku,stejně však zaujme.
TRVANLIVOST:66/100 Je sice krátká,určitě se k ní však ještě vrátíte.
HW NÁROKY:88/100 Její spuštění by neměl být téměř žádný problém.
CELKOVÉ HODNOCENÍ:70/100 I v dnešní době je skvěle hratelná, jelikož nabízí odlišný zážitek. Takže pokud jste zatím neměli tu čest, nevím na co čekáte.
[/img]