Psaní recenzí

[Arašíd]

cumte na to, chytrolini
http://www.pravidla.cz/hledej.php?qr=tepl%E1ky

[Skinny]

semtam interpunkce (to jen tak z hnidopištví )
občas se opakují slova, narazil jsem na souvětí, které mi moc nesedělo, ale jinak si myslím, že je to pěkně napsaná recenze
jen tak dál!

[Kaay]

[quote="Arašíd"tcumte na to, chytrolini
http://www.pravidla.cz/hledej.php?qr=tepl%E1ky[/quote]
Před dvěma týdny jsme psali diktát.
Z nějakého literárního časopisu či co.
Bylo tam: "V teplákách chodí nejraději."
Tak nevim

[includes]

Tak jsme měli pravdu oba ...

[Uffendi]

No at se na me nikdo nezlobi ale z recenze sem se akorat dozvedel sucha fakta ktera si prectu na krabici jak se to hraje co by me melo zaujmout to sem se nedozvedel takze smula pro tvurce svoje prachy bych za to neutratil

[SCobra]

Nevím, je to nepřehledné a špatně se to čte. Chtělo by to učesat a dost probrat. Ale na začátek celkem dobré.
A ano, chtělo by to nějaký autorův názor na hru, ne jen popis technických fakt.

[gogo]

Zdravím redkatory fajn časáku. Momentálně tvořím recenzi na starší titul F.E.A.R.: Extraction Point. Bude na czechgamer.cz, což je ametérský web. Ještě tam není, takže Vám ji mohu poslat ve formátu .doc. Chcete?

[SCobra]

Já mám skoro dokončenou na Jets 'n' Guns Gold, a bude na herniweb.cz. Tamtéž je také moje recenze na Flatout 2 a budou tam i další...

[David Sláma]

Doporučuji vaší pozornosti článek o nových pravidelných článcích na Doupěti (tady)- myslím, že tam jistě něco pro sebe najdete .

[Rainforest_Man]

Counter Terrorist Special Forces: Fire For Effect

Verze hry: finální/AJ
Doba recenzování: 2 týdny

Pamatujete si ještě na GBA a skvělé 2D střílečky té doby? Pak by vás možna mohla zajímat i recenze multiplatformové (PC, PS2, Xbox) 3rd person akce CT Special Forces: Fire For Effect, která námětově právě z nich vychází. Jak tedy titul honosící se údajným detailním grafickým zpracováním a implementací kvalitního fyzikálního modelu nakonec dopadl?

Dobro proti zlu po X-té

Příběh nás přenáší do období nesmiřitelné války s terorismem, kdy se jedné z obávaných extrémistických frakcí jménem NEMESIS podařilo odcizit přísně tajnou technologii a stát se tak hrozbou pro celý civilizovaný svět. Nezbývá tedy, než vyslat protiteroristickou jednotku, která má za úkol rozbít strukturu nepřátelské sítě a pochopitelně i získat zpět ukradené materiály. „Jednotka“ je ovšem v tomto případě termín poněkud nadnesený – soupiska kandidátů pro vaší nastávající cestu za spravedlností totiž čítá přesně dva členy, konkrétněji agenta jménem Stealth Owl a ničitele Raptora. Ten zde reprezentuje něco na způsob opancéřované, pohyblivé továrny na těžké zbraně a drsňáka ala Duke v jednom. Schopnosti prvního (dokonalá infiltrace nepřátelských řad, zdatnost v používání moderní techniky, bezchybná práce s odstřelovací puškou i dispozice k boji zblízka) tak poměrně kontrastují s přístupem i arzenálem druhého (bazuky, granátomety). Každý z nich individuálně navíc může i ukrást a řídit některé z vozidel, počínaje jeepem, konče u obojživelného vznášedla s namontovaným kulometem a nekonečnou municí.

Je tedy vcelku jasné, že hra potěší jak příznivce zabíjení a destrukce ve velkém stylu, tak rozené snipery, kteří raději trpělivě vyčkávají na cíl u zaměřovače své zbraně. Hratelné jsou pochopitelně oba výše popsané charaktery a v jednotlivých misích se nepravidelně střídají, často s přihlednutím k nejoptimálnějšímu způsobu řešení, jaké ten který quest vyžaduje. Zádání úkolů jsou různá, od likvidace bomb, až po obsazení nějakého objektu. Při jejich plnění se podíváte prakticky po celém světě – čekají vás mise v Evropě, USA, Indonésii i v dalších zemích. Zvladnout je musíte jednorázově - funkci SAVE nelze použít kdykoliv - ale vše usnadňuje systém checkpointů. Celkový počet levelů je přes 25 a sám jsem si více oblíbil ty s Raptorem, jehož speciální neprůstřelná vesta se dá na určitých místech dobíjet energií, díky čemuž je prakticky nesmrtelný. V roli Stealth Owla si oproti tomu jistě užijete spoustu zábavy s populární neviditelností, která však pracuje na zcela totožném principu a nevydrží vám tudíž aktivovaná věčně.

Všechno lítá, co peří má

Nechybí ani nervydrásající úkoly limitované časem a jako zajímavý bonus rovněž speciální mód volného pádu. Ten je na obalu DVD i v manuálu takřka vynášen do nebes coby doposud nevídaná adrenalinová záležitost, již první bližší kontakt mi ho však stačil dostatečně znechutit. Realita totiž vypadá zhruba tak, že zkrátka plachtíte vzduchem (přičemž rychlost kterou se tak děje lze ovlivňovat), zatímco z různých stran na vás například útočí zákeřní teroristé, nebo nalétavají rakety. Problémem ovšem je poznat, odkud přesně se kdo nebo co blíží. Vzhledem k faktu, že často ani se stoprocentní jistotou netušíte, kde vlastně je dole a kde nahoře, se přestřelka zvrhává v naprostý chaos. I proto dávám za pravdu pouze jedinému slovu z oficiálního popisu této netradiční akční vložky a to „šílený“. Zejména napoprvé budete mít jistě s orientací v tomto módu značné potíže a není zcela vyloučeno, že povahám se slabším žaludkem a strachem z výšek se může udělat i poněkud nevolno.

Ve výbavě najdete kromě klasických zbraní (pistole, automaty, brokovnice, bazuky) rovněž různé typy granátů (elektromagnetické, kouřové) a také několik možností speciálního vidění, jako infrakameru, či termokameru. K dispozici je i přehledná mapa. Velice podstatný je zaměřovač, který při zachycení nepřítele změní barvu z modré na červenou. Proč? V jistých částech totiž dojde i na poměrně vtipné souboje, při kterých teroristé rovněž využívají dočasné neviditelnosti. To ale v reálu znamená, že pálíte prakticky naslepo a jediným vodítkem je pro vás právě signalizace zaměřovače. Za bežných okolností mám však již o jeho efektivitě menší pochybnosti, poněvadž mnohokrát jsem se úspěšně trefil i ve chvíli, kdy v souladu s modrým zbarvením nikdo v palebné linii zrovna nebyl. Každopádně druhou možnost pohledu z perspektivy vlastních očí (přímo přes mušku zbraně) jsem používal pouze při práci s odstřelovačkou - s primární kamerou se mi zdá býti vše mnohem přehlednější.

Nevěřte manuálum všechno

Při instalaci se CT Special Forces chovali bezproblémově, první zádrhel však nastal při kontrole ovládání. Jeho defaultní verze je totiž nastavena v rozporu s údajemi v manuálu a proto důrazně doporučuji si vše pro jistotu ještě jednou projít a přizpůsobit k obrazu svému. Já na rozdíl od řady jiných hráčů třeba nesnáším mít pohyb nadefinovaný na čtveřici písmen ASDW, ale mnohem lépe se mi operuje s klasickými šipkami. Většina kláves pro přehazování zbraní se totiž samozřejmě nachazí právě nad nimi, takže pokud chcete tímto způsobem rychle změnit arzenál, nemusíte kvůli tomu na rozdíl od případu prvního nutně pouštět myš (scrollovací kolečko však problém řeší). „Akce“ (rozuměj nasednutí do vozidla aj.) je pak podle manuálu trochu nesmyslně nastavená na stejném tlačítku, jako dobíjení zbraně, které však nakonec naleznete samostatně pod tradičním „R“. Největším bonbónkem je ale informace v souladu se kterou má být střílení umístěno kromě mezerníku i na prostředním myšítku, což je samozřejmě naprostá hloupost. Tiskařský šotek si evidentně zase slušně zařádil…

Atmosféra hry je poměrně zajímavá. Autoři se edvidentně nechali inspirovat spoustou jiných akčních her (již zmiňovaný Duke Nukem 3D, DOOM) a těšit se tedy lze na střetnutí v prostorách toalet, mohutné exploze sudů zabíjející vše živé v dosahu, sestřelování vrtulníků atp. Zasažení teroristé efektně odlétají do dálky, nebo se sesouvají k zemi, tady však s pozitivně laděnými komentáři už musím přestat. Je hezké, že CT Special Forces disponují velmi interaktivním prostředím, tudíž lze kulkami „sundávat“ ze zdi hasící přístroje, nebo ničit odpadkové koše. Jenomže co si mám myslet, když sleduji kterak se mi zabitý nepřítel začne pomalu rozplývat přímo před očima, až nakonec zmizí úplně?? A totéž i jeho zbraň! Munici zde díky tomu doplňujete již poměrně okoukaným sbíráním poházených beden, které navíc na první pohled připomínají všechno možné, jen ne nové zásobníky. Mrtvoly ale neoberete o vůbec nic. Když si vzpomenu jak byla tato věc řešena řekněme v Return to Castle Wolfenstain… ale pojďme dál.

Obtížné? Ne, až nečekaně snadné

Lékarničky jsou reprezentovány nápadnými krabicemi s červeným křížem, které nejdou přehlédnout ani v případě momentálního alkoholového opojení a opět k nalezení všude možně, tedy i tam, kde byste je rozhodně nečekali. Rovněž mi přislo, že je jejich leckdy mnohem víc, než vlastně můžete potřebovat. AI je totiž poměrně mizerná. Teroristé se buď pro jistotu ani nehýbají a číhají na vás ve skrytu za různymi barikádami (jinými slovy – čekají až je z dálky zprovodíte ze světa, aniž by vůbec dostali šanci něco podniknout), nebo se sice pokoušejí o nejrůznější útočné manévry a krytí, bohužel ale ve většině případů díky této bohulibé činnosti naběhnou přímo pod vaší hlaveň. Nejvíc mě asi pobavili raketometčíci, kteří vesměs mířili kamsi pánubohu do oken, za což jsem jim byl samozřejmě nesmírně vděčný. Rakety kromě toho létají velmi pomalu, tudíž není nejmenší problém se jim s dostatečným časovým předstihem vyhnout. Jak už to vesměs bývá, nedostatek kvality se počítač místy alespoň snaží dohnat kvantitou, ale pár dávek z vaší útočné pušky mu to velmi rychle rozmluví. Zvláště tehdy, když si aktivujete automatické zaměřování – potom se hra stává takřka procházkou růžovým sadem a de facto se v mnoha situacích stačí jen schovávat a mačkat střelbu. Ostatní už systém udělá za vás.

Zpočátku mě CT Special Forces i poměrně bavili, avšak s postupem času se začali stávat velkým stereotypem. O nějakém tom zpestření, které by zaměstnalo i vaše mozkové závity si můžete nechat leda tak zdát, zkrátka jen zabijíte a zabijíte, až do úplného omrzení. Někomu to možná ke koupi bude stačit, ale já osobně od kvalitního akčního titulu očekávám i něco více. Kupříkladu „jezdící mise“ se vznášedlem jsou často striktně lineární a prakticky vám nedovolí odbočit z vytyčené cesty. Zkrátka nuda. Pár slov musím samozřejmě věnovat i grafice. Jak už z popisu minimální HW konfigurace ( Pentium III 1 Ghz – 128 MB RAM – GeForce 3 grafická karta) plyne, nepůjde zrovna o nějakou vizuální extázi. Pěkné jsou efekty explozí, střely z bazuky za sebou nechávají ohnivě-kouřové stopy, miny vybuchují v gejzírech přes půl obrazovky. Samozřejmostí je i množství briefingových filmečků a dalších videí. Přijde mi však, že mnohem méně se už autoři soustředili na okolní prostředí, které mi leckdy přišlo poměrně sterilní, chudé a taky poněkud jednotvárně šedé. Místy jsem narazil i na vyslovené hrůzy (pletivo, které se při detailním přiblížení zkrátka „rozpadlo“, vrak vozidla, který se první polovinou hravě zabořil do tvrdé země). Hudba je pro mě silně podprůměrná, uznávám však, že tady jde spíše o záležitost vkusu. Mnohem lépe bych hodnotil zvukovou stránku věci.

Verdikt

Celkově se jedná o spíše podprůměrný titul, který s klidným svědomím můžu doporučit pouze mladším věkovým kategoriiím, které navíc momentálně nemají na hraní nic lepšího. Líbit by se mohl i všem náruživým příznivcům arkádového střílení bez nutnosti přemýšlet. U těch ostatních ale už nevím, nevím.

45%

Název hry: Counter Terrorist Special Forces: Fire For Effect
Výrobce: Asobo Studios
Vydavatel: Hip Interactive
Distributor ČR: Hypermax
Lokalizace: CZ manuál
Datum vydání: již vyšlo
Multiplayer: ne
3D akcelerace ano
Linky: Homepage
Podobné hry:

Rainforest.Man

[C.I.S.I.]

No vidim, ze tady nekdo cte hodne TG

[David Sláma]

Další díl pravidelného článku "Herním redaktorem s Doupětem" najdete tady, tentokráte "featuring Skinny's Wii Sports a hodnocení by dawe"

[SCobra]

[quote="David Sláma";Doporučuji vaší pozornosti článek o nových pravidelných článcích na Doupěti ( url=http://www.doupe.cz/h/Special/AR.asp?ARI=116541]tady[/url])- myslím, že tam jistě něco pro sebe najdete .-/quote]
Zvýším frekvence navštěvování webového Doupěte, co kdyby náhodou někoho napadlo číst tu mojí recenzi na X-Com Jinak nic pro mě, když jsem začal psát jinam - a dávat duplikáty sem by asi nebylo úplně fér.

[Skinny]

he, co to? děkuji Davidovi za zhodnocení a příkladný rozbor mého "díla", možná sem časem ještě něco postnu, abych viděl, jak na tom jsem teď

[Skinny]

Psychonauts

Říká se, že nejlepší hry produkuje Japonsko, zaslepení japanofilové jdou se svým tvrzením ještě dál: prohlašují, že nikdo jiný ani pořádný titul vytvořit neumí. Já osobně souhlasím pouze s první částí. Pokud jde o kvalitní kousky, stačí nahlédnout k francouzům a všimnout si jejich Beyond Good & Evilu, nebo se vydat dál na západ a uzřít adventuru Full Throttle či Grim Fandango. Ostatně, poslední dva příklady jsem nezmínil náhodou. Jedná se o tituly z produkce vizionáře a inovátora Tima Schafera. A dnes nastal správný čas podívat se na zoubek jeho dalšímu dítku, Psychonautům, a zjistat, zda pečoval o jejich chrup stejně svědomitě jako u předchozích potomků.
Příběh vás zavede do letního tábora plného rozdováděných capartů, kteří jsou mnohdy poprvé v životě odloučeni od domova. Každý z nich se s touto situací pere po svém: jedni zaboří hlavu do polštáře a pláčem se dožadují pozornosti, dalším se tu líbí, no a posledním případem je, když dítko přišlo zcela dobrovolně. Vždyť vidina stát se psychonautem tolik láká.
Vaše maličnost se řadí (jako asi jediná) do třetí skupiny. Chlapec se jmenuje Razputin (pro přátele jednoduše Raz), utekl z domova, jelikož sní o získání onoho titulu, kvůli kterému přijeli naprosto všichni. Ovšem získají jej jen ti nejšikovnější a nejstatečnější.



Pekelně ostrý výcvik

Vedoucím tábora je kouč Morceau "Morry" Oleander, chlapík malého vzrůstu, ovšem vše si plně vynahrazuje svou prostorovou objemností : ). Mrňous je přísný, chce, aby v táboře panovala tvrdá kázeň a disciplína. Ovšem na našeho Raze ani jeho praktiky nestačí, jak brzy zjistí.
Ještě než se pustíme do recenze samotné, slušelo by se uvést na pravou míru, o jaký herní žánr se vlastně jedná. Pro recenzenta v tomto případě otázka velmi záludná. Užijete si do sytosti jak klasického plošinovkového hopsání, tak akčního střílení a jiných aktivit. Proto bych Psychonauty zařadil do škatulky akčních adventur a nádobu nadobro uzavřel.

Ani si nestačíte vybalit a už na vás čeká uvítací ceremoniál v podobě výcvikového tábora. Jedná se vlastně o jakýsi brífink, ovšem ne ledajaký! Celý se totiž odehrává v koučově hlavě. Že tomu nerozumíte? Nebojte, všechno dám ihned do pořádku. Psychonaut se totiž dokáže "nabořit" do hlavy jiných bytostí, což bude ostatně náplň převážné části hry.
Díky astrálnímu myšlení a miniaturním dveřím, jenž připlácnete nebožákovi na hlavu, budete vtaženi do jeho mysli. V ní můžete zkoumat mnohdy prohnilé výplody jeho fantazie.
Skrze Hypothalamus, mírně doleva přes Varolův most zavítáme na klasické americké předměstí plné rodinných domků, zahrad a grilů. Ale stačí jeden bystrý pohled, abyste pochopili, že tu něco není, jak má. Každá ulice je zasazena do jiného úhlu, proto vás nesmí překvapit, až se ocitnete hlavou dolů vůči výchozí pozici. Kamera pochopitelně na všechny změny reaguje, takže se nemusíte bát. Anebo navštívíte prkna, která znamenají Svět v mysli bývalé divadelní herečky Glorie Von Goutonové. Podíváte se na několik divadelních scénářů a dokonce se i fyzicky zúčastníte představení. V kempu se mezitím děje něco nekalého; chudáčkům žáčkům někdo jejich mozky krade, následkem čehož bezvládně chodí sem a tam a vykřikují "TeeVee". Zjistíte, kdo za tím vším stojí?



Osob, jejichž hlavy skrz naskrz prošmejdíte, se ve hře nachází celkem 13. K tomu si připočtěte obrovskou plochu tábora, ukrývající různé bonusové předměty, které pokud budete svědomitě hledat a sbírat, vyjde vám kolem 20 hodin skvělé zábavy. Jestli ale nemáte na podobné blbůstky chuť ani náladu a vystačíte si se samotnou kampaní, zarezervujte si zhruba 15 hodin svého volného času.

Pomoc, já mám závratě!

Na hře je úžasná její rozličnost - tábor se tváří vcelku nevinně, pak ale "vplujete" do něčího mozku a najednou je všechno jinak. Barvy jsou ještě šílenější, level design ohromující. Tomu všemu nasazuje korunu stylové grafické zpracování (stačí zašilhat na některý z řady okolních obrázků). Jak již bylo řečeno: vše je krásně barevné, mnohdy až infantilní. Leckdo by tak mohl nabýt dojmu, že je titul určen především těm nejmenším. Jenže pozor (!), hra je plná sarkasmu a vtipu ostřejšího než pravé indické karí (kdo viděl seriál Červený trpaslík, umí si to živě představit), a rozhodně tedy není vhodná pro vaše mladé dítko. K tomu nejlepšímu požitku bohužel potřebujete výbornou znalost anglického jazyka. Vězte, že i já mnohdy tápal (ještě že byl po ruce slovník).



Psychonauti mají oproti obyčejným smrtelníkům ještě další výhody. Na rovinu, kolik z vás umí přenášet předměty různé velikosti a váhy z místa na místo jen pomocí vůle? Že se počet rovná nule? Nezoufejte, jako psychonaut se vyřádíte. Razputin si postupem času osvojí například telekinezi, pyrokinezi, neviditelnost nebo schopnost zvanou Clairvoyance, neboli vidění skrz oči nepřítele. Tím si značně usnadní boj, jak proti řadovým protivníkům, tak proti nějakému tomu bossovi, ukrývajícímu se na konci většiny levelů. Co, usnadní, vždyť bez těchto schopností by nemohl přesile ani v nejmenším odolat. Když to vezmeme kolem a kolem, Raz toho moc neumí, skáče, ručkuje, šplhá..., ale nezvládá jediný útok! Všechno probíhá díky psychice - i taková obyčejná rána pěstí je ve skutečnosti vyvolána za pomoci mysli. To samé platí o dvojskoku, kdy pod sebou chlapec díky soustředění vyrobí mohutnou oranžovou kouli, od níž se odrazí a může na ní i plachtit.



Nikdo není dokonalý

Zatím samá chvála, avšak nenechte se ukolébat. Ani tento titul není bezchyný. Semtam nižší framerate, způsobující někdy až hrozivá škubnutí, by se dal s přihmouřeným okem ještě prominout. Ne už tak další technické chyby. Pro představu uvedu i příklad: v klidu si hrajete, zrovna máte na mušce protivníka a chystáte se vystřelit...jenže to nejde. ,,Co se to proboha stalo," mumláte rozhořčeně v duchu. Je to kruté, leč je to tak- Raz zničehonic přestal reagovat na jakýkoliv pohyb. Po pár minutách marného snažení rezignujete a nezbude vám nic jiného než nahrát poslední uloženou pozici. Horor, pokud nejste zvyklí často ukládat. Další neplechu tropí výpadky zvuku u mluveného slova, přitom ostatní zvuky se vyluzují nadále. Jediné řešení, na které jsem přišel, bylo dosti drastické restartování konzole. Naštěstí se tyto problémy nevyskytují nějak často, problém se zvukem mě postihl všehovšudy dvakrát za celou dobu hraní. Přesto to kazí výsledný dojem. Škoda.
Tak vidíte, a máme to za sebou. Teď zbýva už jen udělit bodové hodnocení, což je, jako v případě zařazení titulu do správného žánru, obzvlášť obtížné. Na jedné straně se skví brilantní hratelnost se spoustou nápadů a všudypřítomným humorem, na straně druhé hnije červ v podobě nevylazenosti titulu a zbytečných chyb. A věřte, že pokud by se jim tvůrci dokázali vyhnout s elegancí, jíž v tomto díle dozajista prokázali, výsledná cifra vy se rázem vyhoupla o nějakou tu desetinku výš. Přesto si však Double fine Productions ostudu neudělali, naopak.

+
humor
slušná délka
rozličné prostředí plynoucí z rozdílnosti jednotlivých charakterů
nadpřirozené schopnosti
level design

-
delší nahrávací časy
grafické zpracování méně důležitých postav
technické chyby

9,1