Tak jo. Mám tu pro vás něco dalšího. Nechce se mi rozebírat, za jakých okolností tato krátká povídka vznikla, takže si jen řekneme, že je to takový lyricko-impresionistický kousek (čímž bych nerad naznačoval, že se jedná o něco pozitivního), který se vyznačuje jistými stylistickými chybami v začátku a pokusy o zajímavou rytmizaci nadále. Každopádně myšlenky, jež jsem tam chtěl, se mi podařily zakomponovat. Posuďte to sami zde.
PS Byl bych rád, kdyby i ostatní, co píší, sem postli něco ze své tvorby, nebo to tu přejmenuju na Fanclub Davida Slámy a následně se zastydím za svůj narcismus a máznu to .