[Základní info]
Nick: Torham
Občanské jméno: Radek Svoboda
Věk: 26
Narozen: 9. 5. 1983
Foto:
Zájmy: PC (hry, SW, práce s videem a 3D systémy), konzole, četba, hudba, filmy (hlavně anime a starší kousky).
Popis: Jsem takovej celkem obyč týpek, co má rád zábavu Kromě hraní se věnuji i amatérskému videu a občasné tvorbě ve 3D. Poslouchám snad vše možné ( ), jen mne musí daná skladba/interpret zaujmout. Mám hodně rád umění a občas navštěvuji výstavy obrazů a podobně. Člověka při pohledu na ty malby až fascinuje, jak neuvěřitelných detailů byli jejich tvůrci schopni - a to mluvíme o době pár století zpátky! Kdepak, tehdy počítače a GC jako taková neexistovaly
TOP FIVE nejoblíbenějších her:
1. Fallout 1 - tady se prostě shodnu s SCobrou (mimochodem, je to můj bývalý spolužák z VOŠky ). Ta hra je i dneska, v době hypergrafik a superrychlých procesorů, něčím úžasným. Má šmrnc, humor a je skvěle vyladěná. Strašně se mi na ní líbí S.P.E.C.I.A.L. systém vývoje postavy a i tahový battle systém, který značně tíhne k taktickému vedení bojů. Je to prostě kultovka - a právem
2. Team Fortress 2 - co říct no? Naprostej masakr od Valve za velmi solidní peníze. Tahle hra mě přímo uhranula geniálností vlastní Valve. Krásná, čistá a komiksově laděná grafika k TFku sedí a diky ní hra z celé té hromady FPSek vyčnívá pěkně vysoko - a vyčnívat bude. Je to šíleně dobré a taky strašně návykové - stačí si čichnout, a už vás to nepustí; jste v tom zaboření až po uši 9 zcela odlišných postav (class), kdy každá má svoji osobnost a unikátní hlášky, které celou hru značně oživují. Krásná a dynamická hratelnost. Hromady nového obsahu zadarmo. Prostě Team Fortress 2
3. HomeWorld - prvotina od Reliců a hned z toho byla naprosto úžasná hra. HomeWorld jako první strategie dokázal plně využít možností full 3D, kdy je možné svými vesmírnými plavidly manévrovat doslova volně bez překážek. Mapy byly obrovské a díky využití 3D prostoru útok mohl příjít doslova odkudkoliv. Navíc ty parádní bitvy Hra se pyšnila docela pěkným příběhem, PARÁDNÍ (!!) hudbou a neotřelými černobílými filmečky
4. Final Fantasy (celá série) - konzoláři tuhle sérii moc dobře znají, na PC se bohužel dostaly jen dva díly. FF série ani zdaleka není nejlepší RPG sérií, ani není dokonalá, avšak zabrala prvním dojmem. Řada dílů nabídla krásné, emotivní příběhy uvěřitelných postav, které měly hodně co říci. Parádní hudba (hlavně od Nobua Uematsua) a výpravné FMV filmečky. Jo, Square vždycky uměli Akorát škoda, že dvanáctý díl série už byl o něčem jiném, než ty dosavadní; a FF XIII se asi taky nevrátí ke zlaté éře série, za kterou považuji díly VI, VII a VIII (tedy éra SNES/PSX)
5. Chrono Trigger - ačkoliv někteří hráči shledali Chrono Triggera nudným, mne bavil - a moc. Jádrem hry je velmi atraktivní téma cestování v čase. Zápletka je dosti inteligentní a dokonce je do ní zahrnuta možnost měnit dějiny světa a osudy lidí (i když jen okrajově a v rámci sidequestů - ale šlo to ). Hra mě dostala hlavně svojí komplexností - svět CT totiž byl ovlivněň ne jednou, ale mnoha časovými linkami, které se navzájem ovlivňovaly, kolem událostí v CT se také vyrojily zajímavé teorie; velmi pěkné počtení nabízí web Chrono Compendium (zajímejte se hlavně o Encyclopedia a Articles & Analysis)
Příjemná překvapení:
(hry, do kterých bych to neřekl a dokázaly mne příjemně překvapit)
Dead Space - i když tuhle hru tady na foru těžce hypovali Ježek a Spajza, zpočátku jsem jí moc nevěřil (EA, znáte to). Pak jsem se ale pod tlakem sílícího hypu od obou chlapíků rozhodl hru koupit...a udělal jsem dobře. Dead Space jevýborný akční horor, sice ne dokonalý, ale výborný.
Half-Life 2 - O Half-Life mánii jsem už věděl zatraceně dlouho, ale tak nějak jsem nepochopil, proč ti lidé tu hru natolik vyzdvihují do nebe. "Vždyť je to obyčejná FPS". FPS to je, ale vůbec ne obyčejná. K HL2 jsem se dostal koupí Orange Boxu (ten jsem bral hlavně kvůli TF2). I když jsem byl ze začátku lehce skeptický, Half-Life 2 si mne nakonec získal. Parádní hratelnost, vhodně dávkované tempo, různorodé situace a pestré prostředí. Plus příběh a děj, prostě paráda Gravity Gun a fyzikálně-prostorové hádanky hru neskutečně oživily. Dnes už se Half-Life histerii nedivím a rovněž jsem podpořil Gordona Freemana ve finále hlasování o největšího herního hrdinu. On si ten titul totiž zaslouží - právem.
Final Fantasy Crystal Chronicles: Ring of Fates - nedávno jsem dával intro této NDS hry do tématu o intrech ve Smetišti - a nedopadlo to dobře (hodně mě rozesmál Weightlifter ). Čekal jsem to, protože tahle hra není tím, čím se na oko zdá být - a všichni hodnotící (kromě Ertefola) hru vůbec neznali. Hlavními postavami tohohle akčního RPG jsou dvě děti-dvojčata Yuri a Chelinka (ano - děti, ne spratkovití teeni ala Tidus v FF X), kteří, jsou-li pospolu, disponují zvláštní schopností využívat tajemný krystal, jehož je Chelinka nositelkou. Hra je taková...hodně kouzelná a zezačátku dosti pohádková a hasteřivá (parádní vtípky ). RoF však překvapuje náhlými změnami nálady...děj se zničehonic začne tvářit značně vážně a konec je přímo melodramatický, chviličkami až na slzičky . Příběh není epika ala FF VII, to vůbec. Je ale inteligentně napsaný, vážný a zábavný zároveň. Na to, že hrdiny zde jsou děti, je hra někdy hodně vážná a rozhodně to není žádný trapný titul pro "mlíčňáky". Je to velmi zajímavý kousek náhle střídající nálady a taky má hodně do sebe. Nečekal bych, že akční RPG, kde většinou řežete potvory (a řešíte něco puzzlů), může být tak kouzelné... Působivá hra
Zklamání
(hry, od kterých jsem očekával hodně a dostal jsem jen, obrazně řečeno, nedojezené zbytky)
Crysis (původní hra) - vím, že těmito řádky asi nahněvám několikero zdejších fandů této technologicky superpokročilé hry, ovšem je čas odhodit růžové brýle a střetnout se s realitou. Crysis měla naprosto neuvěřitelný potenciál daný použitým enginem CryEngine 2. Odehrává se na tropickém ostrově, kam se dostáváte v roli amerického vojáka speciálních sil Nomada. Vojska Severní Koreje ostrov obsadila a zajala několikero amerických vědců. Váš úkol je je vysvobodit. Crysis se mi nelíbí z následujících důvodů:
1. Špatně dávkované tempo - velou část hry jen tak bloumáte odnikud nikam po ostrově, akce je pomálu (většinou jen díky nějaké NK hlídce, nebo když zabrousíte do vesnice přecpané rákosníky) - tedy do okamžiku, kdy se rozhodnete pro inspekci NK základny
2. Příběh - vím, že od takové hry nemám čekat extrovní příběh, ale když recenze psaly o "skvělém příběhu", tak promiňte, ale běžný americký patos o special forces a alienech se nedá moc nazvat skvělým příběhem.
3. hratelnost celkově - Hratelnost Crysis je značně monotónní. Vím, je zde nanooblek a jeho mody (jeden z mála fakt dobrých nápadů). Jenže ani neviditelnost řadu situací nevyřeší - zkuste se schovat, když máte nad hlavou zavěšený HIND... na stealth jsou tu jiné a lepší hry Hra nemá žádné oživení hratelnosti, to je IMHO VELMI závažný nedostatek; v HL2 klasickou střílečkoidní hratelnost oživoval Gravity Gun a fyzikální hádanky; v Crysis nic takového není. Máme tu sice značnou interakci s prostředím, kdy lze uchopit snad každý objekt a hodit ho do pryč. Jenže v boji a vůbec v praktickém využití je tohle na nic. Prostě blbinka na vyzdvihnutí fyzikaního enginu
Chrono Cross - tahle hra se hlásí být pokračovatelem skvělého Chrono Triggera, ale není tomu docela tak. Hře hlavně chybí jakékoliv napojení na předchůdce, Cross snad jen využívá fakta z Triggera a nějak je prohlubuje. Další věcí je herní systém, který mě teda taky zklamal. Systém vývoje postav je cokoliv, jen ne RPG systém. Statistiky totiž postavám rostou náhodně po náhodných soubojích a to ještě jen po pár bitkách (a vždy po boss fightech)! Square se tu očividně snažili o netypický RPG systém, ale nepovedlo se Battle systém - zajímavě řešený, ale drtivou většinu situací a bojů vyřešíte základními attaky, případně používáním elementů. Jsou zde sice summoni a tzv. Field Effect, ale ani jedno jsem nepoužíval - hra mě k tomu nenutila, běžné jednoduché akce byly v drtivé většině případů spolehlivou cestou k vítězství. Příběh skoro nebyl (občas jo, ale byly zde dlouhé pasáže bez ničeho) a třeba megadlouhá pasáž za domnělého zlouna mě dosti nudila. Závěrečný boj je pak s prominutím trapný Buď hlavního šmejda vykosíte nebo najdete tzv. Chrono Cross a správnou kombinací barev zachráníte dívku uvězněnou v potvoře. Problém? Vysekáte šmejda a NEMÁTE ŽÁDNÝ ENDING!! Jen titulky. Zachráníte holku - máte ending, ale tomuhle se boj moc říkat nedá...jen castujete elementy tak, aby jste sestavili správnou kombinaci a pokud se to povede, win.
Torhamova zvláštní cena
(hře, která je opravdu hrou, tedy spíše hračkou)
Sim City 4 - sandboxová záležistost, kde si stavíte město. No, stavíte. Přesněji řečeno, vy je plánujete a řídíte. Baráčky (až na instituce ala školy, policajti, hasiči, etc.) totiž staví nově přistěhovaní obyvatelé města. SC4 (a vlastně i předchozí díly, hlavně SC 3000) je v podstatě hardcore urbanistickou simulací. Uspět zde není žádná legrace; zapomeňte na různé tycoony, tady je TĚŽKÉ vydělávat peníze. Obyvatelé města jsou neskutečně náladoví a hra se navíc až moc zaobírá problémy jednotlivých simíků. Prostě je to poměrně dost obtížné vyslyšet všechny prosby a potřeby Simíků a zároveň udržet rozpočet v černých číslech. Každopádně vynikající věc